Letadlům propadl už na střední škole v padesátých letech a od té doby jsou jeho vášní i povoláním. Vyzpovídali jsme profesora Fakulty strojního inženýrství Antonína Pištěka, který vede tým doktorandů pracujících na experimentálním letounu Marabu. Prozradil nám mimo jiné, proč zatím v letadle pilot zkrátka sedět musí, i kdyby ho neřídil.
V čem je Marabu nový a unikátní?
Museli jsme zvolit novou koncepci a přesunout motor dozadu do tlačného uspořádání, což většina letadel nemá. Ono to není moc výhodné, ale když se motor dá dozadu, tak se uvolní prostor pro speciální zařízení pro bezpilotní provoz vpředu. Takže celá koncepce od začátku umožňuje bezpilotní létání. Nejde o adaptaci nějakého stávajícího letounu.
Navíc jsme kombinovali různé pohonné jednotky a máme velký dolet. Ostatní bezpilotní letouny jsou vojenské a vojenské účely jsou specifické. Marabu je zamýšlen přímo pro civilní sektor. A další unikátní věc je, že Marabu bylo navrženo a vyrobeno na akademické půdě společně se studenty.
V plné kráse byl Marabu k vidění v pavilonu A. (Foto: archiv BVV)
Proč se v civilním sektoru bezpilotně nelétalo už dříve?
Největší roli v tom hrají teroristické události z 11. září. Do té doby se dalo létat i s většími
hmotami, pak se ale přišlo na to, že si kdokoliv může postavit letadlo a tak se to začalo omezovat.
Přestože je letoun bezpilotní, jsou v něm dvě sedadla, proč?
Ono není důležité, jestli tam pilot je nebo není, protože Marabu má koncepci bezpilotního letadla. Pilot tam tvoří právní ochranu a je zodpovědný za to, jak letadlo letí, i když tu funkci přímo nevykonává. Zatím však musí být v kabině, aby se vyhovělo legislativě.
I když řídí letadlo pilot z pozemní stanice, tak právě on za něj zodpovídá. Takže z hlediska odpovědnosti je to jasné, ale z hlediska provozu se Evropa ještě nedohodla na tom, co povolí. Dosavadní limit je 20 kg, což se týká rádiem řízených modelů. Vychází se z myšlenky, že do tak malého letadla se nedá dát tolik výbušniny, aby to způsobilo něco většího.
Antonín Pištěk společně s letounem. (Foto: Archiv VUT)
Do teroristických útoků 11. září se s bezpilotními letouny tedy létat mohlo?
Létalo se s vojenskými letouny. Na myšlenku využití v civilním sektoru snad do té doby ani nikdo nepřišel. Nyní se ukazuje, že použití v civilním sektoru je hned několik. Například ochrana hranic, nyní se léta s velkými letouny a vrtulníky, a to je neuvěřitelně drahé. Dále jde o kontrolu silových vedení, elektriky, plynu. Stejně tak třeba monitorování dálnic, velká letadla zkrátka nemají ani dlouhý dolet. Zrovna jsem tu někde viděl bývalého ministra vnitra, tak jsem mu chtěl nabídnout, že bychom mu Marabu prodali. (smích).
Chystáte se Marabu prodávat?
Budoucnost nemá ani tak kupování letadel, ale služby. Myslím, že velmi brzo vznikne firma, která se bude zabývat těmito službami. V letadle bude třeba i pilot, který bude dělat dozor a bude ve vzduchu 8,5 hodiny a například fotit.
Další projekt, který máme, ten už bude přímo zabudovávat velké kamery do letadla. Jedna bude vpředu dole a na bocích letadla další dvě kamery. Vysokofrekvenčně budou monitorovat situaci.
Letoun zůstane univerzitě na další vývoj a testování. (Foto: Archiv VUT)
Co jste na projektu dělal Vy?
Já jsem hlavní konstruktér, vedoucí projektu. Měl jsem na starost veškeré řížení prací. Museli jsme rozdělit naše doktory na různé skupiny. Měli jsme skupinu elektrického systému, konstrukce, technologie, spolehlivosti, dokumentace a každý tým měl svého šéfa. Museli jsme zavést trošku fabrické manýry, když jsme každý měsíc měli porady.
Kolik Marabu stálo?
Celková dotace z grantu byla 30 milionů, to ale bylo pro všechny partnery, kteří se na projektu podíleli. Pro univerzitu zůstalo asi 8 milionů.
A co s letounem plánujete dál?
Tento model nám zůstane a bude náš, budeme na něm dělat například výzkumy aerodynamiky. Nyní se vyvýjí a vyrábí další elektroletoun, který bude poháněn vodíkovými palivovými články nebo bateriemi. Další projekt, který je už dotován ministerstvem, je zabudování turbovrtulové pohonné jednotky 180 kW z První brněnské stojírny a třetím projektem bude speciál, který bude téměř bezpilotní.
Děkujeme za rozhovor
